Co dělá EKOKOM dobře?
Proč se v naší republice netřídí plechovky po 10 letech existence kolektivního systému EKO-KOM? Je tento druh opravdu nepřitažlivý pro zpracovatele surovin? Je přitažlivý pouze pro nápojáře - pivní a nealko koncerny, kteří chtějí zvýšit podíl na trhu obalů? Po deseti letech vznik pilotních projektů, studií, které ukazují, že se třídit nevyplatí, sběr je výhodný až po spálení směsného odpadu (např. spalovna v Praze - Malešicích).
Požadovaný rozsah recyklace a využití obalového odpadu Jak to bude po roce 2012?
Jeden příklad za všechny, které navozují otázku "Proč to u nás nejde?" -
V Německu je záloha na vratnou plechovku označenou zvláštním logem 0,25 €. Nejsou sice značeny všechny, stejně jako vratné vs. nevratné PET, vratné vs. nevratné skleněné obaly, ale ta cena je opravdu pro mnohé zákazníky (z Čech) překvapením. Cena nápoje samotného je někdy shodná, někdy nižší.
Pro samotné Němce částka 25 centů není příliš motivující vzhledem k jejich kupní síle. Jak by to motivovalo Vás, kdyby jste dostali za plechovku 0,25 - 2 Kč? (Zhruba v přepočtu k průměrné mzdě).
Pivním gigantům plnících pivo do plechu zřejmě nevadí, že nenaplňují literu zákona zprostředkovaně přes monopolní českou autorizovanou společnost EKO-KOM. V minulosti byly snahy založit konkurenční prostředí, ale bohužel - nestalo se. Argument, že český obalový trh není dostatečný pro 2 společnsoti neobstojí. Tržní mechanizmus působí pouze na bázi konkurence. A to současné je již zapáchající a prohnilé.
Je hezké sledovat snahu Tetrapaku, který stvořil ekologickou reklamu na propagaci svého výrobku. Co ale s ním dále? Výroba stavebních prefabrikátů? A co s nimi až doslouží? Do spalovny nebo k regranulaci?